Odjezd. Dávám si s Terezkou a Petrem (přijeli ve čtvrtek) poslední dopolední jízdy, sluníčko zase svítí a je to nádhera, sníh ze začátku přimrzlý a tak svištíme dolů. Terka je neúnavná a poslední jízdy už ji nechávám jen s Petrem. A těším se domů. Chata je plná lidí, je tam až moc plno, nejvyšší čas sbalit se a jet.

Ale to jsem si dala. Sotva jsme dojeli k přehradě, sníh nikde a venku rozoraná hlína, syrovo, vítr, to holé jaro, ještě bez vůně a zeleně, smutnější než podzim, prostě ošklivo.

Terinka střapatá čekající na oběd: